Nejromantičtější zákoutí v městském parku
Pokud při návštěvě Chomutova zatoužíte po trochu klidu v zelené oáze, určitě zavítáte do Městského parku. Ten skýtá mnoho klidných zákoutí, ale tím nejkrásnějším je bezesporu Rozárium.
Dominuje mu dřevěný vyřezávaný altánek – nejstarší stavba parku. Stojí na přibližně 2 metry vysokém podstavci s šesti dřevěnými sloupy a díky řezbovaným ozdobám a bílé barvě vypadá jako by byl z krajky.
Rozárium v meziválečné době v městském parku založil slavný chomutovský rodák, šlechtitel růží Vincenz Berger, který byl mimo jiné autorem i slavných květinových hodin. Ty se nyní v Městském parku nacházejí také, ale bohužel se nejedná o ty původní, ty vzaly za své při velké rekonstrukci parku v 70. letech.
Rozárium však v roce 2018 prošlo nákladnou renovací a byla mu navrácena původní krása.
Rozárium, které je tvořeno soustřednými kruhovými záhony ozdobila v jejich středu fontána s vodotryskem a záhony zaplnilo přes devět set keřů a skoro pět set růží, historické lampy a lavičky jen podtrhují romantickou krásu tohoto místa.
Místo pro svou poetičnost slouží jako jedno z oblíbených míst svatebních obřadů a v adventním čase jej zdobí vánoční stromky zdobené dětmi z místních mateřských školek.
Slavný šlechtitel růží
Vincenz Wilhelm Berger
(* 26. dubna 1883, Chomutov; † 15. prosince 1973, Bonn)
Berger se narodil v Chomutově (v domě č.p. 277 v Langegasse) v roce 1883 jako syn krejčího Morize Bergera a jeho manželky Augustiny Unverdorm. Po studiích v Bad Köstritz (v Durynsku v Německu) a vyučení u Rudolfa Geschwinda (1829-1910), světoznámého pěstitele růží, autora více jak 130 odrůd), byl zahradníkem v Teplicích-Šenově a na zámku Červený hrádek. V roce 1921 se Berger byl jmenován inspektorem zahrad a parků v Chomutově, v roce 1929 ředitelem parků města Chomutova . Známým příkladem jeho práce jsou „Květinové hodiny“.
Po odsunu v roce 1945 žil do roku 1950 v Lipsku-Stahmelnu a po opětovném stěhování se stal vedoucím zahradní kanceláře v Bad Harzburgu. Po odchodu do důchodu se přestěhoval do Landau (Falc) a v polovině 50. let do Bonnu. Berger byl ženatý a s ženou Sophií měl dvě děti.
Kromě práce obecního úředníka bylo jeho skutečným zájmem a láskou šlechtění rostlin: proslavil se svými plemeny jiřin, za které získal mnoho národních i mezinárodních cen. Pracoval ale i s jinými květinami, jako jsou lilie, muškáty, fuchsie, japonské azalky a magnólie, a pěstoval i některé růže. Až do své smrti neustále hledal nové výtvory. Jeho jiřina ‚Bergers Rekord‘ a jeho růže ‚Dr. Eckener‘ jsou nabízeny dodnes.
Nejslavnější Bergerovy růže
Vincenz Berger postupně vyšlechtil 18 růžových odrůd. Zaměřoval se na křížení Rosa rugosa Thunb. z níž postupně vznikají například odrůdy: světle růžová Dr. Eckener (1929), růžová Heidekind (1931), červená Berger‘s Erfolg (1925) nebo temně červená Stern von Prag z roku 1924.
Dále za zmínku stojí růžová se žlutými podtóny Catharina Klein (1930) pojmenovaná na počest nedávno zesnulé německé malířky a ilustrátorky, autorky tehdy oblíbených pohlednic s motivy růží a dalších květin. Další Bergerova růže nesoucí jméno slavné osobnosti spojené se světem botaniky je Benedikt Roezl (1925), což byl český cestovatel, zahradník a sběratel rostlin, který byl nejznámějším sběratelem exotických rostlin, především orchidejí, své doby.
