Pravoslavný kostel s rokokovým oltářem

Původní špitální kostel snad zasvěcený sv. Duchu stál na chomutovském Pražském předměstí zřejmě již od 14. století. Na počátku 16. století byl výrazně přestavěn a od roku 1590 sloužil jako svatostánek chomutovským evangelíkům, když je majitel města Jiří Popel z Lobkovic s pomocí jezuitů vykázal z městského chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Jako evangelický chrám sloužil špitální kostel až do roku 1621. V roce 1598 kostel i přilehlý špitál vyhořel a další požár kostel poškodil v roce 1638, tehdy byl opraven za peníze chomutovských provazníků. V roce 1642 však kostel opětovně i s celým Pražským předměstím vyhořel. V roce 1677 byl znovu opraven, znovu vyhořel roku 1774. V letech 1778 až 1781 byl kostel výrazně barokně přestavěn, chrám tak získal novou dispozici obdélné lodi s mírně obdélným odsazeným mělkým polygonálním presbyteriem a z původního gotického kostela zůstal do dnešních dnů zachován pouze pozdně gotický opěrák ve východní stěně kněžiště. Kostel sv. Ducha nemá věž, na sedlové střeše je však umístěna osmiboká sanktusová vížka. V roce 1794 byl kostel sv. Ducha naposledy poškozen požárem, ale následné opravy již nebyly tak rozsáhlé jako po předchozích požárech. V roce 1900 byl kostel znovu opraven městem, které mělo na chrám patronátní právo, čemuž nasvědčuje i městský znak nad průčelím. Po roce 1950 chrám připadl pravoslavné církvi, která jej provozuje dodnes. V roce 1967 byla zbourána přilehlá špitální budova, poslední stavební úpravy a opravy kostela byly provedeny v roce 2000.