Tento výlet nás dovede do míst, která mají velmi podobný název, a to Telčské a Telšské údolí. Valná většina místních obyvatel nemá o těchto názvech ani ponětí a mnoho jich je ani nenavštívilo. Byla by opravdu škoda tato údolí vynechat.

Telčským údolím protéká stejnojmenný potok. Malé tůňky s přilehlými skalami tvoří půvabná zákoutí, která přímo svádějí k odpočinku. Na pomyslném konci údolí, kde Telčský potok vtéká do hraničního Načetínského potoka (německy Natzschung), stávala obec Gabrielina Huť, ale dnes už tady pozůstatky lidské činnosti najdeme spíše sporadicky. Telšské údolí se může pyšnit přehradní nádrží. Jirkovská přehrada, tak se jmenuje, leží na horním toku řeky Bíliny a je zásobárnou pitné vody pro přilehlé aglomerace. Trasa s převýšením přes 400 m měří kolem 45 km a vyhýbá se dlouhým a strmým stoupáním.

Po cyklotrase č. 3078 (3034) se vydáme z města podél říčky Chomutovky do Bezručova údolí. V restauraci I. mlýn doplníme chybějící tekutiny a vyrazíme vzhůru do kopců. V místě, které se nazývá III. mlýn, opustíme Bezručovo údolí stále po trase č. 3078. Zdoláme výšlap na hráz přehrady Kamenička a podél stejnojmenného potoku přes lokalitu Buky nad Kameničkou dorazíme k rozcestí. Zde odbočíme vpravo, na dalším vlevo, až se ocitneme na křižovatce místních cest. Projedeme křížení s cestou cyklotrasy č. 3081 i červené turistické značky.

Necelých 100 m za křižovatkou odbočíme z trasy č. 3078 vpravo na žlutou turistickou značku. Pod vrcholem skoro neznatelného kopce Kamenná hůrka mineme boží muka se soškou Panny Marie, a pak nás čeká dlouhý sjezd. Přestože žlutá odbočuje vpravo, my dojedeme rovně k malému rybníku. Za ním již v Kalku zabočíme doprava na místní komunikaci s cyklotrasou č. 23. Po ní projedeme obec a před penzionem U Vítků odbočíme vlevo. U areálu zrušené pily opustíme trasu č. 23 a doleva se vydáme směrem k hraničnímu přechodu. Těsně před ním odbočíme vpravo na panelové složiště dřeva, a tímto se dostaneme na zelenou turistickou značku. Cesta po šotolinovém povrchu příjemně ubíhá a údolíčkem Načetínského potoka se line sympatická vůně dřeva z pil na německé straně. Přijíždíme na rozcestí a zde se již nacházíme v prostorách zaniklé obce Gabrielina Huť. Odbočíme vpravo a po modré turistické značce proti proudu Telčského potoka zdoláváme mírné a nenáročné stoupání. Postupně se šotolina změní v kvalitní asfaltový povrch a již nám nic nebrání kochat se krásami zdejší přírody. Zajisté nám přijde vhod křišťálově čistá voda z místní studánky přímo u cesty. Projedeme rovně křižovatkou, kde se křížíme s cyklotrasou č. 23, opustíme modrou a vydáme se po neoznačené cestě na mapách značené jako Thunská silnice. Zde se připravíme na nekvalitní povrch a relativně prudší stoupání oproti předchozímu úseku. Naštěstí toto netrvá dlouho a vzápětí se dostáváme na státní silnici.

Odbočíme vlevo a po této komunikaci přijedeme do Boleboře, kde se napojíme na cyklotrasu č. 3079. V obci zahneme doprava směrem na Orasín. Divokým, ale opatrným sjezdem projedeme Orasínem a pod obcí, kde se stáčí silnice s trasou č. 3079 prudce doprava, my odbočíme vlevo podél potůčku, i když se ve skutečnosti jedná o horní tok řeky Bíliny.

Projíždíme Telšským údolím až k Jirkovské přehradě. Vodní nádrž objedeme, na hrázi si vychutnáme pohledy na vodní plochu i strmý spád k úpatí. Na betonové silnici dolů z hráze si dáme pozor a sjezd si dovolíme pouze s kvalitními brzdami. Podél zahrádkářské kolonie a bývalého závodu Benar přijedeme do ulice Žižkova v Jirkově. Odbočíme vpravo, vzápětí vlevo, projedeme křižovatkou a širokou ulicí dorazíme do Chomutova. Na kruhovém objezdu zahneme doleva a u točny trolejbusů odbočíme do Jirkovské ulice, která slouží v podstatě jako parkoviště u panelových domů. Vlevo podjedeme tunelem pro pěší a cyklisty silnici I/13 a po cyklostezce kolem marketu Baumax a trolejbusového depa dopravního podniku se u zooparku napojíme doleva na cyklotrasu č. 3077. Ta nás dovede k cyklotrase č. 3078, po které jsme na výlet vyráželi.