Přírodní památka Hradiště u Černovic
Tuto přírodní památku na západ od Chomutova byste si určitě neměli nechat ujít, pokud máte rádi výlety do přírody, kde nepotkáte živou duši, a v poklidu a tichém rozjímání si chcete užít nádherné výhledy do kraje.
Krása třetihorních zkamenělin
Důvod, proč je Hradiště přírodní památkou, jsou třetihorní křemence významné hojnými rostlinnými otisky, především šišek borovic a listů různých dřevin. Lokalita, která byla odkryta těžbou (kámen byl používán jako dlažba, k výrobě mlýnských kamenů, sloupků, obrubníků apod.), je významná z hlediska vývoje Krušných hor i Podkrušnohorské pánve. Křemence jsou odděleny od pánve linií tzv. krušnohorského zlomu, podél kterého došlo v pozdějším geologickém vývoji k výzdvihu Krušných hor. Na okrajích křemencové desky vznikly mrazové sruby. Dnešní strmé stěny na jižním obvodu jsou však zbytkem lomových stěn, pod nimiž se nahromadily mohutné sutě křemencových balvanů. Plochá vrcholová deska dává Hradišti vzhled svědecké hory ve tvaru rozlehlé kupy, navíc je z ní nádherný výhled do kraje.
Květena lokality není příliš bohatá. Vrch je pokrytý asi 75 let starým lesem převahou dubu a břízy ze zvláště chráněných druhů rostlin se vyskytuje ohrožená prha arnika (Arnica montana).
Příjemný výšlap po žluté
Hradiště u Černovic, nápadný vrchol s nadmořskou výškou 594 m. n. m. a vypínající se nad okolní krajinou až 175 metrů obtékají potoky Hačka a Hutná. Nachází se na jižním výběžku Přísečnického pohoří Krušných hor 1,5 km od obce Černovice a z Chomutova k ní vede žlutá turistická trasa. Ta vás zpočátku zajímavě provede pod mostem přes říčku Hačku na rychlostní silnící vedoucí do Německa (o dva kilometry ji tato říčka podtéká podruhé a klene se nad ní most, který je se svými 62 metry nejvyšší v republice a milovníci adrenalinu z něho skáčou bungee jumping). Následně vás čeká cesta podél železniční traty, která vás dovede k poetickému černovickému rybníku, nad nímž se tyčí věže sila, což je výjev jako z knih Julese Vernea. Následně se můžete těšit na krásně zrekonstruovaný druhoválečný bunkr, o který pečuje chomutovské Muzeum čs. opevnění Na Kočičáku.
Doba bronzová a tajuplná štola
Pravěké osídlení
Pokud budete mít dobré oko a představivost, ve zvlněné krajině kolem vás odhadnete místa, kde se nacházelo hradiště z mladší doby bronzové vybudované na vrcholové plošině. Zachován je dnes val o délce 240 metrů (z původních cca 700 metrů).
V areálu hradiště jsou dvě velmi zajímavá místa. Jedním z nich je výrazná prohlubeň, kde historici odhadují, že se nacházela cisterna. Tím druhým je místo nazývané Bergloch či Bohrloch, kde se měla nacházet štola ústící do zavalené šachty. Při jejím zkoumání v letech 1927–1939 se podařilo proniknout do hloubky až 98, 5 metru, kdy v různých hloubkách byly nalezené artefakty typu zlaté kruhy, železné srpy, kropáče, kladiva, jehlice, podkovy, zlomky keramiky, přeslen či zvířecí kosti. Záhadou zůstává, k čemu štola měla sloužit. Z geologického hlediska není moc jasné, co se ve štole mohlo těžit, navíc přeslen či podkovy k běžné výbavě horníka asi nepatřily. Prostě záhada všech záhad.
