Bezručovo údolí

Brána

Krušných hor

Žádný milovník přírody a turistiky či cyklistiky nemůže navštívit Chomutov, aniž by při tom nezavítal do Bezručova údolí.

Loading
Přidat do oblíbených

Bezručovo údolí

Bezručák – místní mu jinak neřeknou – se může pochlubit přívlastkem „brána Krušných hor“. Je totiž nejen nejhlubší, ale patří bezpochyby k těm nejhezčím v Krušných horách., které Rozkládá se severozápadně od Chomutova na ploše šest a půl tisíce hektarů. Před válkou neslo název Grundtal, což se dá přeložit jako široké údolí, a tento název byl více než výstižný. Údolí vzniklo působením řeky Chomutovky, je se svými třinácti kilometry zároveň i nejdelší dolinou Krušných hor.

Oblíbeným výletním místem se pro Chomutovany stal už na konci 19. století, což dokládá pomník postavený v roce 1896 Aloisi Schmidtovi, profesorovi chomutovského učitelského ústavu a průkopníkovi turistiky. Vedle něj od roku 1947 stojí také pomník Bezručův, po němž bylo v záchvěvu poválečného patriotismu údolí přejmenované, i když sám Petr Bezruč neměl s Chomutovem nikdy nic co do činění.

Ráj pro bruslaře i turisty

V Bezručově údolí stávaly tři dolské mlýny, které sloužily jako výletní restaurace. Do dnešní doby zůstaly zachovány první dva. Restaurace První mlýn a Druhý mlýn jsou tak příjemnou zastávkou při prozkoumávání krás Bezručova údolí.

Údolím vede nejen páteřní cyklostezka, kterou využívají i in-line bruslaři, ale také modrá turistická trasa, jejíž součástí je i zajímavá naučná stezka, která turisty informuje o místní fauně a floře. To však není zdaleka jediná cesta, kterou si můžou návštěvníci zvolit. Cest je tu mnoho a je jen na turistech, kterou si pro svůj výlet vyberou. Při každé procházce tak mohou objevit další a další krásná zákoutí – například zaniklý hrad Hausberk, meziválečný bunkr typu lehké opevnění vzor 36 nebo jeskyni Netopýří jáma.

Bohatá příroda a množství vodopádů

Součástí přírodního parku jsou i četná chráněná území. K nejvýznamnějším patří národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, přírodní rezervoár s mohutnými podzemními prameny, charakteristickým porostem borovice blatky a mnoha chráněnými druhy bahenních rostlin a živočichů. Rašeliniště se řadí k nejrozsáhlejším v Krušných horách, je vyhlášenou ptačí oblastí a pravidelným hnízdištěm tetřívka obecného. Zajímavými přírodními památkami jsou i rezervace Buky nad Kameničkou, Krásná Lípa či Prameniště Chomutovky.

Bezručovo údolí oplývá i množstvím krásných vodopádů – jmenujme Karlův vodopád, Medvědí vodopády, Dolní vodopád Chomutovky nebo Vodopád Chomutovky u Hory svatého Šebestiána.

Na co se můžete těšit

Přehrada Kamenička

V Bezručově údolí se také nachází dvě přehrady s pitnou vodou. Vodní dílo Kamenička je rozhodně jedna z nejfotogeništějších atraktivit Bezručova údolí. Vystavena byla mezi lety 1899–1904 coby údolní přehrada Císaře Františka Josefa a nachází se 8 kilometrů severozápadně od Chomutova v bočním údolí říčky Chomutovky na potoce Kamenička, pramenícím v rašeliništi pod Jelením vrchem ve výšce 815 m n. m. v Krušných horách. Samotná hráz přehrady, která je vysoká 44 metrů a 153 metrů dlouhá, jejíž koruna připomíná cimbuří hradu, je vyhlášena jako technická památka.

Křimovská přehrada

Tato přehrada z let 1953–1959 leží v údolí Křimovského potoka, který pramení severovýchodně od Hory Svatého Šebestiána a ústí do Chomutovky kilometr pod hrází. Potok nad přehradou vytváří poutavý divoký skalní kaňon. I ona slouží jako zásobárna pitné vody, ale zároveň i k snižování povodňových průtoků v Křimovském potoce a tudíž jako ochrana území pod hrází před povodněmi.

Hráz je vysoká 48 metrů s délkou 201 metrů s obloukem po vodě na levé straně. Právě toto klenutí, vyvolané nepříznivou geologií na levém svahu údolí, patří k zajímavostem přehrady.

Pašerácký dům

I Bezručovo údolí má své tajuplné až strašidelné místo, kterým je tzv. Pašerácký dům nacházející se v půli cesty mezi Třetím Mlýnem a Horou Svatého Šebestiána. Opuštěná stavba z roku 1912 sloužila jako nocležna pro turisty a pro potřeby lesního úřadu. Traduje se však legenda, že v okolí domu bloudí duše sedmi švédských vojáků, kteří zde za třicetileté války byli za závažný kázeňský přestupek popraveni a ještě před smrtí jim byly uřezány a pohozeny v lese jejich nosy. Nekompletní duše švédských vojáků prý od té doby po nocích prohrabávají listí v lesích okolo domu a hledají je. No a teď si tam zkuste zajít za sychravého podzimního dne, kdy se v okolních lesích válí mlha. Cítíte tu úžasně mrazivou atmosféru?

Nasajte atmosféru

Scroll to Top